Klid před bouří - týden do závodu Patrouille des Aiguilles Rouges
Je pátek večer. Sedím ve vlaku
domů. Místo toho, abych zavřela oči, zkoumám každou vrstevnici v kvalitních
švýcarských online mapách. Trať z Zermattu do Arolly znám v té mapě
už téměř nazpaměť. Zkoumám výškový profil, sklon svahu. Střídavě přepínám okno
s mapou na to druhé s předpovědí počasí. Co když se to za těch 5
minut změnilo? Přece všichni dobře ví, jak rychle se dokáže změnit počasí v horách…
 |
| Ski the line... foto: Ondřej Vosecký |
Dny, které zbývají do odletu do
Itálie a uskutečnění projektu Winter Carrots, na jehož vzniku se velkou
měrou podílel Hannah se svým Hannah grantem, se dají spočítat na prstech jedné
ruky. Domů jedu pro nezbytnosti, které jsem si na ten náš mini pokoj na koleji
ještě nedovezla. Vak na lyže, vařič, ešus, mikinu… No jo, Vendulko s indiánským
jménem „ta nejlepší spolubydlící“, já
to potom všechno odvezu. Fakt. Přivezu jen neopren, lezečky a kolečkový brusle.
Ty jsou skladnější J…
Postupně zjišťuju, do čeho jsem se to uvrtala...
…s karotkou Klárkou je naším hlavním
cílem příštího týdne nedělní vyhlášený závod Patrouille des Aiguilles Rouges. Ve
světě čísel se jedná o 25 km závod, který startuje v neděli 26. 3. 2017 v 6:00
ráno ve švýcarské Arolle. Přes La Roussette, Cabane des Aiguilles Rouges, nejvyšší
vrchol závodu Pte de Darbonnaire (3 421 m.n.m.) a Pic d’Artsinol sjedeme
až do Evoléne. Čeká nás převýšení + 2 681 m nahoru a -3 318 m dolů.
Uf. Že si to nedokážete představit? Tak to je nás víc. Já také ne. Možná ani
organizátoři, specifikem závodu je, že se koná jen jednou za dva roky. Možná i
proto byla startovka 700 účastníků ihned plná. Dala jsem si práci s hledáním
výsledků z uplynulých ročníků, abych měla představu, za jak dlouho a vlastně
kolik holek vůbec do této blázniviny jdou. Dodnes si nadávám, že jsem to našla,
jelikož předloni to ze 16 dívčích týmů dokončilo jen 9.
Zas na druhou stranu, pokud závod dokončíme, mohly bychom atakovat TOP TEN. A to se počítá... On se vlastně především počítá návrat, přetnutí cílové pásky a zážitek, který už teď vím, že dozajista bude silný. Stačí se podívat na grafiku trasy a převýšení:
Zas na druhou stranu, pokud závod dokončíme, mohly bychom atakovat TOP TEN. A to se počítá... On se vlastně především počítá návrat, přetnutí cílové pásky a zážitek, který už teď vím, že dozajista bude silný. Stačí se podívat na grafiku trasy a převýšení:
 |
| Oficiální profil závodu... |
Vždy připraven
Závodu bude předcházet
aklimatizace. Pokud vše půjde dle plánu, tedy pokud počasí, naše rozpoložení a
nálada nám to umožní, chtěly bychom uskutečnit dvoudenní přechod z Zermattu
do Arolly s přespáním na některé z chat – buď Schonbielhutte nebo
Cabane de Bertol. Tedy matematicky vyjádřeno 26 km s celkovým převýšením
cca 3 500 m. Přibližná trať přechodu, který jsme s Klárkou nazvaly
aklimatizačně fotograficko kochací je na odkazu ZDE.
 |
| Kudy tudy cestička? |
A co když nebude hezké počasí? To
Klárka zhodnotila celkem stručně:
 |
| No jo, Klárka má vyřídilku :) |
Co od toho všeho čekám?
Já vlastně nevím, jestli se víc
těším nebo mám respekt z toho všeho, co mě čeká. Uklidňuje mě asi jen
fakt, že kdybych nebyla na téhle bláznovině, jela bych na Krkonošský survival,
kde bych nešla 25, ale minimálně 70 km, k tomu táhla běžky, startovala ve
22:00 a měla bych limit 20 hodin na dokončení závodu. Takhle to mám vlastně „jen
25 km a 12 – 15 hodin."
On děda vždycky říkával: "Hlavní je se z toho nepo***!"
